Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pondělí 29.4.
Robert
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Zajíc & želvák
Autor: korel (Občasný) - publikováno 16.8.2002 (22:40:41)
Žila byla jedna želví rodina. Stará bréca babička. Zachovalejší maminka. Nezaměstnaný tatínek. A malý želvák. Maminka nebo babička každý večer četly malému želvímu želváčkovi pohádky. Nejraději měl pohádku "O zajíci a želvě" (v níž, pokud nevíte, pomalá a trpělivá želva porazí v běhu namyšleného zajíce). Když tuto pohádku slyšel už asi posté, napadlo ho, že by bylo moc príma taky nějakého zajíce porazit. Tak dlouho se touto myšlenkou ve své mysli zabýval, až se rozhodl. Porazí alespoň jednoho zajíce!
A tak želváček začal tvrdě trénovat, protože byl velmi cílevědomý, pracovitý a odhodlaný, tvrdý trénink nikdy nešidil. Běhal na svých malých tenkých nožičkách, posiloval svoje zakrnělé ručičky a cvičil svoji scvrklou hlavičku. Po mnoha měsících drilu byly patrny první změny. Nohy se začaly podobat nohám profesionálních atletů, ruce byly obrostlé svaly a hlavičku obepínala pružná a vláčná kůže. Běhal ve studené zimě i horkém létě, za deště i za větru. Zkrátka běhal pořád. Obyvatelé domečků kolem jeho běžecké tratě ho poznávali již na několik set metrů, jeho typická trojúhelníková hlava a krunýř ne nepodobný kravinci se nedaly opravdu přehlédnout. Když poprvé zaběhl kilometr pod jednu hodinu, uvěřil, že je druhý vyvolený a může vyzvat zajíce k běhu. Začal nějakého hledat. Hledal na zelných polích, hledal v norách, hledal na sportovištích, dokonce i do sázkové kanceláře se zašel podívat, ale kde nic, tu nic. Byl velmi smutný. Šel svůj stesk utopit do laciných lihovin v nejbližší hospodě. Jaké bylo jeho překvapení, když zjistil, že hospoda je plná přiopilých zajíců a spoře oděných zaječic! Po nemnoha umně mířených dotazech (diplomacii ovládal vskutku znamenitě) zjistil, který z místních zajíců je nejrychlejší, a jal se ho hledat. Našel ho v zadní části. Na první pohled by v něm člověk nějakého velkého sportovce nehledal.
Nohy sice svalnaté, ale ne tak jako želvákovy. Břicho pevné, ale ne jako skála. Bicepsy veliké, ale ne obrovské. Zornice rozšířené jako terče pro dělostřelce a bělmo červené jako trenýrky. V jedné ruce láhev nekvalitního alkoholického alkoholu, v druhé jointa rozměrů baseballové pálky naplněného směsí kubánského tabáku z Kuby a mexické marihuany z Mexika (jak je vidět, jeho vztah k přírodě byl kladný, až přímo pozitivní). Zvratky na jeho kravatě také nedělaly zrovna dobrý dojem. Ale to želvákovi nevadilo. Přemluvit zajíce k závodu nebyl problém, protože jeho hlavní duševní vlastnost byla hned po závislosti na kokainu právě soutěživost. Poté byl termín závodu domluven a každý se dal svou cestou. Želváček šel pilně a intenzivně trénovat, zatímco zajíc zůstal v hospodě a pilně a intenzivně se dokonale ožral. Jeho vztah k práci byl záporný, až přímo negativní.
Den D., Hodina H., Minuta M. Všechno obyvatelstvo lesa se sešlo na místě označovaném jako "start". Byl zde slizký ještěrák, chlupatý medvěďák, němý rybák, létací pták, nebezpečný haďák, ba dokonce zánovní soustruh z místního Kovomatu se na tu slávu dostavil. A mnoho a mnoho dalšího florstva a faunstva. Všichni chtěli moc vidět repete zajícova debaklu tolik proslaveného Ezopem. Želvák je již připraven na startu, všechny svaly na něm jenom hrají, prsní svaly elegantně napínají dres s číslem 6. Naposledy si připijí energetického nápoje a čeká. Rozhlíží se svýma modře modrýma očima vyhlížeje zajíce. Minuta. Dvě minuty. Pět minut. Deset minut. Začíná být nervózní, vyhrát kontumačně je sice pěkné, ale taková výhra by čestného želváka netěšila. Po dvaceti třech minutách přichází, nebo spíš se dovrávorává silně podroušený zajíc. Omlouvá se, prý měl nějaké neodkladné povinnosti vůči své těžce nemocné matce. Diváci dojati jeho láskyplností mu okamžitě odpouštějí jeho nedochvilnost. (Pozn.: zde byly nenápadně naznačeny jeho další dvě vlastnosti: nedochvilnost a prolhanost. Samozřejmě žádnou matku neměl, poněvadž všechny své matky dávno propil.) Start se blíží. Želvounek si ještě naposledy protahuje své svaly a tiše se koncentruje. Zajíc si mohutně přihýbá z plácačky schované v zadní kapse jeho smokingu. Mohutně si říhá. Do svých modrých žil vpravuje poslední zbytky zakázaných látek (závod se nekoná pod záštitou InternationalFederationOfRacesBetweenRabbitsAndTurtles, takže zde nejsou žádné antidopingové kontroly). A do svých velikých plic naposledy vtahuje směsici nikotinu, dehtu a THC. Diváci jsou napnutí jako struny u motorové kytary. Tlustý jezevec (s dobrým vztahem k lidem a neutrálním vztahem k přírodě) zvedá startovní pistoli ráže 9 mm. 3 - 2 - 1 - prááááásk. Želvákovi se napíná veškerá muskulatura a technicky dokonale vyráží z bloků vstříc cíli a lepší budoucnosti. Zajícovi se napíná žaludek a zvrací. Želvák chvátá. Zajíc zvrací. Želvák šontá. Zajíc zvrací. Želvák trtá. Zajíc zvrací. Diváci jásají. Želvák je již v polovině trati, běží, jeho modromodrý dres s modrými puntíky a s číslem 6 vlaje v jihovýchodním poryvovém větru. O závodu je již prakticky rozhodnuto. Ale! Zajíc se nevzdává, z kapsy montérek (do kterých se těsně před startem převlékl) vytahuje lahvičku s toluenem, inhaluje. Jeho veliké oči s hnědým středem se otevírají do všech stran. Vytahuje cigaretku hašiše, kouří. Jeho nohy začínají bytelnět. Vytahuje kovadlinu, odhazuje ji v dál. Vytahuje LSD, rve si ho do pravého ucha na pravé straně své hlavy. LSD vylézá ven levým uchem na levé straně jeho hlavy. Zajíc se otřepává. Vstává z kaluže zvratků. Rozbíhá se. Pěti kroky předbíhá želváka a dalšími pěti suverénně jako první protrhává cílovou pásku. Diváci šílí. Zajíc si je svým bohémským stylem dokonale získal na svoji stranu. Nad osudem "nudného" želváka už neštěkne ani pes s dobrým vztahem k želvákům. Diváci se odebírají do místního kolosea na kolosální pařbu oslavující zajícovo kolosální vítězství.
Želvák se před prázdnými tribunami dobelhá do cíle a pak domů (i když byl také pozván na pařbu => další charakteristika: želvák je vztahovačný a urážlivý. Místo aby se šel opít, jde jak blbec trucovat). Sotva za sebou zabouchne dveře a s chutí si zařve "Ten debilní Ezop neví, co kecá!!!" spálí Bajky, zemře matku, do hrobu ji dá a odejde tiše v tichosti a myšlenkách na to, jaký je Ijáček, do ústranní, kde se brutálně oběsí.
Konec

Ponaučení:
1) I na drogách závislý zajíc je rychlejší něž trénovaná želva
2) Ezop je naivní


Poznámky k tomuto příspěvku
Kajman (Občasný) - 16.8.2002 > Až na to pochmurné ponaučení na závěr, skoro zavánějící glorifikací drogového bytí, je to velmi vtipné, svižné, čtivé, jde ti to od ruky a dobře se to čte :o)
<reagovat 
1983 (Občasný) - 17.8.2002 >
Body: 5
<reagovat 
Kapucín (Občasný) - 23.8.2002 > Tak jsem se poránu fakt od srdce zasmála. :o) Přesto mé oko cvičené odhalilo dvě chybičky hodné opravy: 1/ "v zadní kapse svého smokingu" a 2/ "ústraní"
Body: 5
<reagovat 
korel (Občasný) - 23.8.2002 > No jo no :-)))
<reagovat 
Čtenář - 29.6.2003 >
Body: 5
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je čtyři + tři ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter